Hlídání dětí Praha 10

Gjuričová považuje za předsudek názor, že žena je špatnou matkou tehdy, když pracuje a zároveň má dítě tří let věku. Domnívá se, že děti mohou prospívat všechny stejně, ať už se rodiče starají o své dítě sami, či využívají i nerodičovskou např. chůva, nebo jeselskou péči. Vždy záleží na podmínkách dané rodiny a také individualitě dětí. Stejného názoru je i Jan Schneider ředitel Zdravotnického zařízení Podolí, který také stojí za myšlenkou, že připravenost dítěte na jesle, či jinou formu nerodičovské péče, hlídají dětem Praze 10 závisí čistě na připravenosti dítěte. Je nutné vycházet z konkrétních potřeb dítěte a vnímat jeho subjektivní pocity. Jinak by mohlo Praha 15 nechtěně dojít k určitému psychickému strádání dítěte. V rozhovoru s M. Marksovou Tominovou In Jitka Kolářová ed., V rozhovoru s L. Wichterlovou In Jitka Kolářová ed., Tomuto tématu se velmi podrobně věnují autoři Langmeier a Matějček Psychická deprivace dětí byla v hlídat děti Prahou 10 minulosti nejčastěji spojována s absencí péče matky, tedy s umisťováním děti do ústavní výchovy. Tento názor převládal až do padesátých let dvacátého století, kdy několik autorů J. Robertsonová, J.G. Howells, B. Wootonová In Langmeier a Matějček, poukázalo na to, že zdroj deprivace malých dětí můžeme nalézt i v rodinném prostředí. Tedy i tehdy, když dítě žije se svými rodiči, s matkou. Z této Jižní Město myšlenky se vychází i při dnešním chápání psychické deprivace. Tento názor se shoduje s Bowlbyho principy teorií vazby. Oba vycházejí z

předpokladu, že pokud neexistuje osoba, se kterou by dítě mohlo navázat pevný a jistý vztah, pak u něj dochází k nedostatečnému citovému hlídání dětí Praha 10 rozvoji a pocitu nejistoty. Samotný pojem deprivace označuje určité strádání, a to zejména v oblasti duševní. Následné vymezení koncepce psychické deprivace není dosud zcela jednotně ustálené, záleží na tom, ke které konkrétní psychické potřebě autoři deprivaci vztahují

hlídání dětí Praha 10

Langmeier a Matějček vnímají psychickou deprivaci jako stav, který u jedince vzniká následkem nedostatku příležitostí k uspokojení Praha 22 některé jeho základní psychické potřeby v dostačující míře a po dostatečně dlouhou dobu. Ani oni nevidí za určitých podmínek v Praze 10 hlídáte dítěte nepřítomnosti matky na určitou dobu příčinu psychické deprivace dítěte. Tu lze samozřejmě spatřovat v jiných aspektech výchovy a vztahu matky k dítěti, jako je charakterová nezralost matky, emoční nedostupnost, nedostatek času na dítě, vzájemné dlouhodobé odloučení, osoba nedostatečně nahrazující mateřskou péči, atd. V souvislosti s tématem pracující matky, Marksová Tominová a Potančoková polemizují nad pojmem dokonalé matky. Mají za to, že společnost je stále pod vlivem genderových stereotypů, které vidí ženu matku jako jedinečnou a nenahraditelnou v péči o dítě, především do věku tří let. Celodenní péče o takto staré dítě je tak nepostradatelnou součástí společenského konstruktu dobré matky. Ony ovšem nevidí dobrou matku v přehnaném soustředění se na dítě a trávení s ním veškerého Litochleby času. Marksová Tominová upozorňuje, že nedat svému dítěti prostor, aby si budovalo důvěru také v jiné osoby než jen v matku a