nabízenými formami práce, které by směřovaly ke slaďování rodinného a pracovního života. A tak se pro zaměstnané rodiče stává velkou Vltavská překážkou pohodlně skloubit profesní a rodinný život. Špidla In Křížková, MPSV, Důsledky tohoto faktu jsou takové, že v českých podmínkách je soulad mezi pracovním a osobním životem nejčastěji dosahován vlastními silami v rodině. Zejména na základě vzájemné hlídání dětí Holešovice výpomoci partnerů v péči o rodinu nebo na základě ochoty jednoho z partnerů k převzetí hlavní odpovědnosti za fungování rodiny i hlídají dítě Holešovic domácnosti. A jak již bylo zmíněno výše, nejčastěji je to žena, kdo odchází z práce a zůstává na rodičovské dovolené. Ta je nucena ke kombinaci pracovních a rodinných závazků především proto, že byla tradičně za sféru rodiny odpovědná. Mužů se ovšem tento konflikt také týká, jelikož většina žen považuje za podmínku slučitelnosti práce a Podíl počtu pracujících na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti v roce byl Podíl všech zaměstnaných osob využívající pružnou pracovní dobu v roce byl Národní zpráva o rodině, MPSV, rodiny větší zapojení mužů do péče o děti i domácnost Hašková, Křížková, Dudková, In Křížková ed., Na posuzování otázky zaměstnanosti vdaných žen a jejího dopadu na fungování rodiny před nás Možný předkládá tři východiska. Jako první konzervativní Florenc pohled, který shledává, že vdaná žena a potažmo i matka by mimo svou domácnost neměla pracovat vůbec. Jejím úkolem je pouze péče o
domácnost a její potomky, kdy se děvčatům i chlapcům dostává jiné výchovy. Pole placené práce by mělo zůstat pro muže volné. Tento názor byl v padesátých letech dvacátého století odsunut mimo veřejný diskurs. Na něj navazuje druhý pohled, neokonzervativní, který má za Letná to, že žena by se měla vzdělávat, později i pracovat, budovat svou kariéru. Ovšem jakmile má děti, měla by s placenou prací skončit a věnovat se pouze výchově svých dětí a mezigenerační péči rodiče, vnoučata. A to do té doby, dokud ji již tolik nepotřebují. holešovická pražská jesle